SRPŠ

Egypt 2001 1.11-8.11

Ráno raníčko Kravajzna vstala
Kališnikovi záda namazala
Nechoď Kravajzno k vodě ven
zas tam budeš mít problem.

Vysvětlivka (Kravajzna-krycí jméno pro seržanta-mořská kráva eventuelně svině)

Tak začínalo pro nás (mimo seržanta) každé slunné ráno po dobu sedmi dnů v Hurghadě, kdy on musel vypít na lačno minimálně dvě deci Becherovky a zazdít to Budvárkem aby dokázal splnit svou téměř manželskou povinnost-namazat svému spolubydlícímu Kališnikovi plynně chlupatá záda.Údajně nepomáhala ani představa rozkvetlé louky s vůní fialek. Ale co by pro svého budoucího tchána v opilosti neudělal.

Tolik na úvod třetí, celkem vydařené potápěčské expedice do Hurghady, z které stojí za zmínku setkání se dvěma žraloky, minimálně deseti kanici, želvou, delfíny a mraky jiné mořské i suchozemské havěti, murény ani nepočítaje.

V zásadě téměř všichni dodržovali bezpečnostní směrnice a zásady SRPŠ, zejména někteří jedinci si několikrát zopakovali nouzový výstup z hloubky 7 a méně metrů na nádech bez nádechu.

Z důvodu vyšší bezpečnosti jsme si neudělali dvojice, ale pouze jednu šestici, kde se každý radostně staral o všechny.

Konkrétně k jednotlivcům:

Koště se už naučilo slušně potápět, zejména zdokonalilo plaváni pod vodou rukama.

Kališnikov opět strávil celou dobu pod vodou hlavou dolů (bůhví co se mu v ní honilo) a nad vodou neposedával na míse, jak je v Egyptě zvyklý.

Igor Hnízdo vydržel plavat celých 11 ponorů před kamerou, aby si všichni budoucí nároční diváci vychutnali jeho styl.(libovolné foto mimo žraloka-toho se bál).

A myslel na svoji ženu.

Seržant pod vodou rozdával úsměvy a vizitky tak dlouho, pokud mu stačil vzduch. Nijak výrazně nezlobil, neb bez Hujera to není ono.

Petra (dopisující adept a posluchač SRPŠ) se slušně odpotápěla a naučila se líbat pod vodou s arabským průvodcem (než pochopila co po ní chce, už bylo pozdě.

Mě jako Bezpečákovi se podařilo několikrát v euforii nad rádoby zdařilým záběrem šmrncnout volně visícím octopusem o korály, z čehoš vznikl málem mezinárodní problém, neboť helmutský potápěč (rozuměj potápěč z německy mluvících zemí – pozn. cenzora), s námi sdílející loď mě obvinil z devastace Rudého moře. Příští den jsem ho načapal jak si rve mušle (bohužel ty mořské) do žaketu.

Další členové výpravy (moje tchýně a Jaruška) po prvním zdařilém dni na lodi odmítaly byť i jen pohlédnout na loď, což jim naštěstí vydrželo pouze tři dny a pak byly opět ve formě a poslední den skotačily ve vodě a nad vodou.

Průvodce Muhamed Omram opět nezklamal naše očekávání a zavážel nás s lodí, kam jsme si zamanuli, čímž způsobil poměrně dost kvalitních záběrů kamerou (asi 160 minut pod vodou) k velké radosti střihače a zvukaře Kališnikova, z čehož mu plyne asi týden radostné práce doma, v rodinném kruhu své chápající rodiny.

Sepsal bezpečnostní technik SRPŠ - Marek