SRPŠ
AMERIKA prosinec 2002
Na letošní potápění na Americe jsem se fakt těšila. Vloni byla moje účast na Americe pouze jako doprovod (naprosto zmrzlý). Amerika ale předčila moje očekávání.
Nohy mi mrzly už cestou v autě, tak jsem si nebyla jistá, zda vůbec pod led půjdu. Částečně to byla i obava ze zajištění potápění pod ledem. Amerika ale byla pod ledem jen napůl a voda úžasně čistá , tak bylo rozhodnuto.
Ponoru se zúčastnili: já, Míra, Lulu, Hujer, Kalisto, bezpečák a seržant, ostatní radši odjeli lyžovat do Alp.
Po nastrojení jsme směle skočili do ledové vody. Ponor začínal ve čtyřech: já, Míra, Lulu a Hujer. Všichni chlapi měli polosuché neopreny, za což sklidili můj obdiv. Po prozkoumání pomníčku, raků, ledu, vozíků i skal a po 30 minutách pod vodou jsme se začali pomalu vynořovat. To už dle SRPŠ pravidel každý jindy.
Svlékání ze sucháče mi nevadilo, měla jsem dost vrstev, ale kluků mi bylo líto. Po svlečení přepadl Míru s Hujerem neovladatelný třes. U Míry, který se běžně na horách chodí osvěžovat do horských potůčků, mě to trochu překvapilo.
Rozmrznout jsme jeli k Markovi do sauny a shodli se, že v tom vedru vydržíme podezřele dlouho, než nám začalo být horko.
K večeru jsme vyrazili na bál, který se tentokrát konal kousek za Berounem – v Nižboru. Soutěžilo se, tancovalo (až na Míru a bezpečáka, kteří radši hlídali stůl) a celkem dobře se všichni bavili. O půlnoci nastoupila na parket striptérka. Všem chlapům se samozřejmě velice líbila a nejvíc asi labradorovi, který si ji přišel “očuchat“. Chvíli na to nastoupil na parket polda – taky striptér. Ten sklidil obdiv u přítomných dam. Jen my holky ze s.r.p.š. jsme to měly ztížený, protože nám kluci zakrývali oči, že přece nebudeme na něco takového koukat. My se ale nedaly, takže jsme si i tento “zážitek“ vychutnaly. Ve 3 hodiny ráno proběhlo vyhlášení výsledků. Bohužel umístění nebylo jaké jsme očekávali, ale nadáme se odradit a příští rok zase přijedeme.
Nancy