3.10.2004
Ponor na kostele jsme plánovali již delší čas a fakt, že mi ve flaškách po Polsku zůstal trimix 18/35, plány jen urychlilo. Z původních pěti lidí jsme se sešli na základně MDC v Trhovkách „jen“ já, Marek a Pata. Ivan simuloval nějakou nemoc a Karel práci a kocovinu.
Oděni v gumu a se šrotem ve člunu jsme vypluli na druhou stranu, abychom zjistili, že se ve třech na lodi nenastrojíme. Proto jsme se od bójky uchycené na věži kostela vydali ke břehu, kde jsme se ustrojili a nechali se na laně dotáhnou zpět na kostel.
Po zanoření a kontrole v šesti metrech jsme se sešli na věži (38m), abychom se obratem zase rozešli. To jsme ale zjistili až u vchodu do kostela (53m), kde jsme s Markem neviděli Patu - respektive jeho kameru. Zase jsme tedy vystoupali na věž kostela, kde Pata celou dobu nevzrušeně natáčel a radoval se, že mu konečně nikdo neleze do záběru. Poté už ponor i dekomprese probíhali podle plánu.
Na závěr jsme se shodli na tom, že kostel je velmi zajímavá, ale náročnější lokalita. Viditelnost 1-2m.
Předseda