SRPŠ

135 metrů na Elphistonech aneb trimixové potápění v Egyptě

květen 2006

Tak jako každý rok, tak i letos jsme se těšili na safari po Rudém moři. Na poslední schůzce cca 14 dní před odletem nám náš průvodce a pořadatel zájezdu Renda nabídl, co bychom říkali tomu, kdybychom pro zpestření ponorů a dosažení větších hloubek vzali s sebou helium.

Zázemí na lodi bylo pro míchání směsí dostačující, kyslíkově čistých lahví bylo dost a zbytek jsme přivezli ve třech nadrozměrných zavazadlech.

Na lodi plánujeme ponor s Reném a Kališnikovem do 120 metrů, s tím, že směsi mají rezervu na dalších pár metrů. Jako maximální hloubku dolaďujeme na 135m, množství i složení směsí vyhovuje.

Večer mícháme, plníme lahve směsmi a sebe tekutinami.

A už je tady ráno. Měříme směsi, vše ok. Kolega skáče do vody a hlásí silný proud. Hmm nedá se nic dělat, počkáme, času máme dost. Kolem jedenácté proud ustává. Strojíme se.

Skáčeme do vody s nitroxovou stage lahví, bottom směs je silně hypoxická, pod lodí připínáme další dvě lahve, jednu s kyslíkem na zadní D ring, druhou s také hypoxickou směsí-travelkou také na levou stranu k nitroxu.

Krátký bubble check, vše ok a všichni tři se pomalu zanořujeme. Jakmile zmizíme pod hladinou, nabíráme rychlost. Při kontrolním ponoru jsme si ověřili, že až se budeme vracet s poloprázdnými lahvemi, budeme mít o hezkých pák kilo míň.Teď padáme jak kámen.V 18 měníme nitrox za travel, v letu parkujeme nitroxové automatiky a sledujeme hloubkoměr.

A je to tady. Utíká mi travel kolem 1.stupně z hadice na manometru. Rychle svičuji na bottom směs, zavírám stage, dotahuji hadici a otvírám ventil. Uf ,vše ok. Svičuji zpátky na travel, signalizuji kolegům, že vše ok a letíme dál. Přišel jsem o 30 barů travelu, ale chybět by mi neměl, reserva je o hodně větší.

100m. Usmívám se při vzpomínce na první ponor do stovky na jezeru Walchensee se svým instruktorem, kdy se mi zasekl vypoušták u sucháče a došel argon, naštěstí jsem se při deku přitulil k budymu Radimovi, hezky poprosil a půjčil si na dofouknutí jeho argonovou hadici.Tady nic takového nehrozí. Mám na sobě dlouhou trojku neopren pojištěnou trojkou shortem.

Ve 120 m brzdíme volný pád a jukáme na sebe. Při pohledu na manometr je nám všem jasné, že plynu máme na rozdávání a ukazujeme si,že ještě spadneme níž. V té hloubce již Rudé moře není tak přívětivé, prudce padající stěna pokračuje dolu do nekonečné temnoty, sestup posledních 15 m je již obezřetelnější.

135m. Hlavou mi probleskne vyprávění Ivana, mého učitele technického potápění, jak před lety udělal 132m v rakouském jezeře-tam je to jiné maso- a ještě malinko máchnu rukou pod sebe, víceméně z recese. Po ponoru se mě kolega Kališnikov ptal, co jsem tam dole blbnul. Zrovna on, od kterého jsem tento manévr před hodně lety v Chorvatsku zahlédl.

Naskočila další minuta, je čas zahájit pomalounký výstup na první deepstop. Ten vychází zhruba ve 105metrech. Fuj. Komu by se chtělo čekat v takové hloubce. Ale pravidla jsou neúprosná. Stoupáme a stoupáme. Pomaličku, polehoučku hloubka ubývá, světlo přibývá, přecházíme na travel směs. Sice mi cestou dolů uteklo 30 barů, ale dle výpočtu ji mám pořád dost. Ve třiceti metrech přeskočím pro jistotu na pár minut na botoom směs, aby mi travelka zbyla na airbreaky v 6.metrech. budeme na kyslíku minimálně 45 minut a v té hloubce je 7/72 hypoxická. A už jsme na další výměně směsi ve 21 metrech. Kolem nás proplouvají sportovní potápěči a prohlížejí si nás jako něco exotického. Asi jim připadáme zajímavější něž žralok bělocípý, který si majestátně proplouvá v „naší“ již opuštěné dosažené hloubce. Dekomprese pomalu plyne a naše těla pomalu opouštějí ošklivé zlé bubliny.

Ve stodvacáté minutě si signalizujeme, že již toho bylo dost a pomaloučku vystupujeme posledních 6metrů ke schůdkům.

Je 126 minuta a vystupujeme na loď. Doplňujeme tekutiny a přidýcháváme kyslík na palubě. Jistota je jistota i když jsme tento ponor zvolili na lokalitě Elphistone, která je vzdálená od Marsa Alamu hodinu jízdy lodí a tedy i hodinu od místní barokomory.

Víme,že následující hodina je rozhodující co se týče eventuálních problémú.I když příprava byla pečlivá.Počínaje šumivými acylpyriny, „ibubrufeny“, magnéziem a konče konzumací 12 litrů tekutin před ponorem.

"Bezpečák" Marek